Kostel Nanebevstoupení Páně v Desné

Kostel Nanebevstoupení Páně v Desné je bezpochyby jednou z  nejdůležitějších a nejvýznamnějších památek města. Je zde nejstarší církevní stavbou, resp. sakrální památkou vůbec. Je výraznou dominantou města a tvoří jedno z přirozených center obce.

C.a. K Rakousko-Uherské úřady dlouho bránily výstavbě starokatolického kostela v Desné. Z tohoto důvodu byl založen Spolek pro podporu starokatolické bohoslužby v Desné-Potočné, kterému bylo nakonec vydáno stavební povolení, nikoli ale na stavbu kostela (neboť spolek nebyl uznanou náboženskou společností), ale na stavbu spolkového domu.

Základní kámen byl položen 22. září 1889 na Březovém Vrchu v Desné, nedaleko hřbitova, který zde byl vybudován již o 5 let dříve. Práce na kostele pokračovaly velmi rychle, již 5.září 1890 byla na kostelní věž umístěna pozlacená kopule s křížem. Na věž byly instalovány zvony, které se prvně rozezněly 18. října 1890, den před oficiálním vysvěcením kostela. Celý kostel byl stavěn necelých 13 měsíců a vysvěcen 19. října 1890 správcem biskupství Milošem Čechem, bratrem známého básníka a  spisovatele Svatopluka Čecha.

Architektonické práce na kostele byly svěřeny známému místnímu staviteli Štěpánu Ummanovi z Polubného a přišly na 20 000 zlatých. Peníze na stavbu poskytl Spolek pro podporování starokatolické bohoslužby a  pocházely výhradně ze sbírek místních občanů.

Kostel je jednolodní neogotická stavba s hranolovou věží v průčelí, zakončená polygonálním presbytářem. K západní straně je přistavěna pravoúhlá sakristie. Stavba je z cihlového zdiva na kamenné podezdívce. Vnější fasáda je členěna výrazně naznačeným opěrným systémem, situovaným mezi okna a na nároží lodi, věže i presbytáře. Štíhlá věž v průčelí tvoří v přízemí pravoúhlou chrámovou předsíň, pod jehlancovitou střechou je opatřena čtyřmi nárožními věžičkami, zdobenými kamenickou prací z 53 kusů adršpašského pískovce. Loď je uzavřena plochým stropem, mezi stropem a obvodovým zdivem je výrazný štukový fabion. Presbytář má též plochý strop, proti lodi poněkud zvýšený. Uvnitř lodi nad vstupem je po celé šíři lodi dřevěný kůr, podepřený dvěma dřevěnými sloupy na kamenných patkách.

Interiér kostela byl obnoven v r. 1933. Současná prostota je zčásti výsledkem architektonického pojetí sakrálního prostoru, kde s prostotou architektury kontrastují tmavé masivní dřevěné prvky, zčásti je starokatolickou reakcí na tehdejší venkovské kostelíky, kupící na sebe množství lidových, mnohdy barokně exaltovaných prvků, obrazů a sošek, leckdy jen votivních a liturgicky nefunkčních. Část vnitřního zařízení byla též zcizena v období mezi léty 1945 -- 1968, kdy naše církev nemohla se stavbou nakládat.

Uvnitř hned upoutá dřevěný vyřezávaný novogotický oltář, pocházející z  dílny Jindřicha Černého. Jeho dominantou je velký oltářní obraz Učícího Krista od Antonína Sturma. Oltářní stůl, zhotovený Františkem Preusslerem z Tieffenbachu (Potočná -- dnes část Desné), je darem freiin Mitiz z Bonnu. Ze stejné doby a prostředí pochází i další dřevěné prvky v kostele, nádherně vyřezávaná novogotická kazatelna a kostelní mobiliář včetně dětských lavic.

Mezi okny na západní straně lodi je umístěn velký kříž s umučeným Spasitelem, práce anonymního umělce z přelomu století, u protější stěny je socha Panny Marie z umělého kamene. Pochází ze současnosti a  zpracovává téma Zvěstování Páně. Několik drobných obrazů a plastik doplňuje vybavení kostela.

Varhany na kůru jsou výrobek firmy A. Schuster ze saské Žitavy. Mají deset rejstříků, manuál má rozsah 4,5 okt., pedál 2,5 oktávy. Vnitřek kostela je osvětlen velkým secesním křišťálovým lustrem, výrobkem zdejších skláren.

Na věži kostela jsou dva ocelové zvony. Byly zakoupeny z peněz, sebraných mezi zdejšími obyvateli a pocházejí ze sléváren v německé Bochumi. Váží dohromady 580 kg. Větší zvon nese nápis "FRIEDE AUF ERDEN" (Pokoj na zemi) a je laděn C, menší, s popisem "Geg. in Bochum 1880, znakem říšské koruny a textem SEIT FROHLICH IN HOFNUNG -- GEDULDIG IN TRUBSAL -- HALTET AM GEBET" (Mějte radost v naději, trpělivost ve zkroušenosti, držte se modlitby) má ladění E.

Ve věži je instalován hodinový stroj. Pochází z r. 1908 a je dílem firmy Rud. Thöndel z Uničova (Mährische Neustadt). Dnes jsou hodiny včetně hodinového a čtvrthodinového zvonu elektrifikovány.

Kostel je nyní v provozu, i když jeho stav vyžaduje celkovou rekonstrukci a drobné opravy, které zde probíhají, ji nemohou nahradit. Dokonce proběhly i sbírky mezi krajany a mezi bratrskými církvemi v  Evropě, ale dosud se nepodařilo shromáždit dostatečnou sumu prostředků. Vzhledem k tomu, že je kostel státní památkou, doufáme, že stát nám pomůže, abychom se mohli o jeho cenné dědictví postarat.