Historie jihlavské obce

Společenství starokatolíků se v krajské Jihlavě scházelo původně v kostele sv. Pavla, Dvořákova ul., Českobratrské evangelické církve od 1. neděle adventní roku 2003. Farní obec vznikla ve městě, kde starokatolictví nemá žádnou historickou tradici. Nedělní bohoslužby se pravidelně konají v 10:45 hodin. Farní obec má přibližně 50 zaevidovaných stabilních členů, převážně mladých rodin s dětmi. Duchovní správa zahrnuje ještě další sympatizující věřící a členy farní obce z okolních měst a vesnic roztroušených nejen po Vysočině, nejvzdálenější rodina žije v Pardubicích, proto je nutno chápat duchovní správu v Jihlavě v územně širším slova smyslu. Jihlavská starokatolická obec byla 17.11.2004 zaregistrována Ministerstvem kultury ČR jako filiální obec farní obce Havlíčkův Brod a k 15.11.2005 se stala samostatnou farní obcí.
Pod vedením sbormistra a středoškolského pedagoga Jaroslava Beneše byl zde do roku 2012 činný chrámový sbor.
Od 1.11.2007 se pravidelné bohoslužby ve Farní obci Starokatolické církve v Jihlavě konají v kostele Povýšení sv. Kříže (CČSH) v Křížové ulici. Farní obec uzavřela smlouvu o užívání kostela Povýšení sv. Kříže s Náboženskou obcí Církve československé husitské v Jihlavě ke dni 1.1.2008.
Slavnostní poutní bohoslužba na památku založení farní obce v Jihlavě je konána za účasti br. biskupa Dušana Hejbala každoročně okolo 1. neděle adventní.
Již v roce 2005 proběhl první večer s hostem, kterým byl br. biskup Dušan Hejbal. Od té doby v nepravidelných intervalech probíhají a probíhaly další večery se zajímavými hosty a na témata, která jsou vždy velmi zajímavá a různorodá.
Ekumenickou radost v pravém slova smyslu farní obec prožívá díky spřátelenému sboru Českobratrské církve evangelické ve Velkém Meziříčí, s jejímiž členy několikrát do roka prožíváme společenství nejen ve Slově, ale také v prožívání bohoslužby Oběti. Totéž platí o společenství s Náboženskou obcí CČHC v Jihlavě.
Farní obec v Jihlavě zajisté nepatří mezi početně největší obce naší církve, ale vládne zde duch přátelství a pomoci mezi věřícími a s velikou radostí v srdci se scházíme ke společným bohoslužbám s vědomím, že nejsme sami a Bůh je uprostřed nás.