O nás
Starokatolíci jsou katoličtí křesťané pro moderní dobu. Chceme žít církev, která respektuje svobodu svědomí, je řízena synodálně a demokraticky, a zastává otevřený a liberální pohled na člověka a společnost. Věříme, že víra a tradice musí být živé, ale že musí být zároveň smysluplné a spravedlivé pro každého.
Historie a vznik
Starokatolické hnutí vzniklo v reakci na papežský centralismus, který sílil v 18. a v 19. století. V Nizozemí církev odmítla papežské vměšování do svých vnitřních záležitostí a svůj vztah s Římem přerušila už v roce 1723. V německy mluvících zemích vzniklo starokatolické hnutí v reakci na První vatikánský koncil v roce 1870, který nově v církvi zavedl povinnou víru v papežovu neomylnost ve věcech víry a mravů a jeho univerzální vládu nad celou církví. Katolíci, kteří tyto nové dogmatické nároky odmítli a usilovali namísto toho o návrat ke starokřesťanské víře a tradici, postupně zformovaliy samostatné církve, které se nakonec spojily i s již dříve existující nizozemskou církví v Utrechtské unii starokatolických církví, která je dnes celoevropskou církevní starokatolickou rodinou.
V českých zemích má starokatolická církev svou tradici od druhé poloviny 19. století, přičemž formální právní uznání získala již v dobách Rakouska-Uherska v roce 1877. Drtivá většina starokatolíků až do druhé světové války byli čeští Němci. Jádrem rozšíření starokatolictví byly severní Čechy a severní Morava. Jazykově čeští starokatolíci měli centrum v Praze. Do roku 1918 bylo v severočeském Varnsdorfu biskupství pro starokatolíky v celém Rakousku, po vzniku republiky zůstalo biskupství zodpovědné za Československo a v Rakousku vzniklo nové biskupství.
Církev po druhé světové válce
Po roce 1945 starokatolickou církev u nás těžce zasáhly tzv. Benešovy dekrety a do odsunu muselo téměř 95 % všech věřících a duchovních. Církev ale nezanikla a její správu a vedení převzala česká menšina. Brzy ale přišla druhá rána v podobě komunistického puče v roce 1948. V době komunismu byla církev potlačována, působila částečně v ilegalitě a byla sledována StB, která měla agenty i mezi některými jejími duchovními. V roce 1989 tedy církev začala téměř na zelené louce – obnovila některé historické farnosti, založila farnosti nové a dynamicky se rozvíjí.
Starokatolická církev je dnes stále poměrně malé společenství, které čítá kolem 20 farností po celé republice, ale je jednou z mála křesťanských církví, která meziročně roste, zakládá nové farnosti a buduje nové bohoslužebné prostory.
Jméno církve
Slovo „starokatolický“ neznamená „zastaralý“ nebo „konzervativní“, ale vyjadřuje vztah k staré, jednotné katolické církvi prvního tisíciletí — ke kořenům, které předcházely pozdějším církevním sporům a věroučným novotám. Chceme být církví, která se vrací k pramenům víry, odmítá zužující dogmatické výklady a zároveň žije stále aktuálně v kontaktu se světem.
Ve světě se pro starokatolíky užívají i jiné názvy: ve Švýcarsku je starokatolická církev známa jako Křesťansko-katolická církev a v Polsku používá názvu Polskokatolická církev. V naší zemi se kvůli historickému odkazu české církve podobojí z doby české reformace, ke kterému se hlásíme, někdy používá i alternativní označení starokatolické církve jako České katolické církve pod obojí. S utrakvistickou církví nás také pojí důsledné podávání pod obojí způsobou jak pro laiky tak pro duchovní.
Ekumenická otevřenost a společenství
Starokatolická církev je pevně zakotvena v ekumenickém hnutí. Jsme členem Ekumenické rady církví v ČR, Konference evropských církví a podílíme se i na práci Světové rady církví.
Máme plné církevní společenství s několika dalšími církvemi – to znamená, že nejsme organizačně sloučeni, ale věřící i duchovní jedné církve mohou volně přecházet do druhé s obdobnými právy a povinnostmi. Mezi tyto společenství patří:
- Anglikánské společenství, tedy celá anglikánská církev, která tvoří třetí největší křesťanské společenství na světě
- Nezávislá filipínská církev (Iglesia Filipina Independiente), kterou najdeme zejména na Filipínách a v USA
- Církev Mar Thoma, která působí v Indii
- Švédská církev, která patří k luterské tradici a je největší církví ve Švédsku
Starokatolická církev vede aktivní dialog s římskokatolickou církví na nejvyšší úrovni. Jeho produktem je dokument Církev a církevní společenství, které označuje rozdělení mezi římskokatolickou a starokatolickou tradicí za „vnitrokatolický problém“. Tento dialog nachází dalekosáhlé shody ve víře a v církevní praxi mezi oběma církvemi a snaží se hledat nadějnou cestu k budoucímu překonání rozdělení.
Správa církve
Starokatolická církev se řídí episkopálně-synodálním modelem: v čele je biskup, který nese duchovní odpovědnost a pastorační vedení, ale zároveň má zásadní roli synoda, demokratický orgán složený z duchovních a laiků jako zástupců obcí, a synodní rada, která rozhodují o zásadních otázkách života církve. Ve farnostech si věřící vybírají a volí farářku nebo faráře a mají podíl na rozhodování o směru a činnostech společenství skrze synodní zastoupení. Biskupa pak volí synoda.
Církev pro všechny
Starokatolická církev je otevřena všem lidem, bez ohledu na rasu, národnost, politickou příslušnost či sexuální orientaci. Výslovně se starokatolická církev věnuje péči o LGBTQ+ věřící. Starokatolická církev zavedla možnost žehnání partnerství, včetně partnerství stejnopohlavních. Od 1. ledna 2025 Starokatolická církev v ČR začala umožňovat uzavírání stejnopohlavních partnerství s právní platností formou církevního obřadu – jako první církev v ČR.
Duchovní starokatolické církve – biskupové, kněží a jáhnové – nemusí žít v celibátu a duchovní služba je za stejných podmínek otevřená mužům i ženám. Ve starokatolických farnostech tedy můžete najít faráře i farářky. Starokatolickou biskupku si v roce 2023 zvolila např. starokatolická církev v Rakousku.
S pastorační citlivostí přistupuje starokatolická církev také k rozvedeným. V případě, že je předchozí svazek a závazky z něho vypořádány, tak umožňuje opětovný sňatek formou církevního obřadu.
Jednoduše řečeno, starokatolíci se snaží být otevřenými, svobodnými a respektujícími katolíky, kteří vycházejí v dlouhé církevní tradice katolického křesťanství, ale chtějí ho žít ve světě a pro svět.
Bližší a podrobnější informace o naší církvi najdete v podrobnějších článcích níže.